Proto se vyplácí podle možností hledat, jak vyřešit alespoň část našich energetických problémů s použitím této nadměrné nabídky. V době příznivé nabídky slunečního svitu to může představovat podstatnou součást zásobování domácností energií.

Používá se u tepelných solárních soustav pro ohřev teplé užitkové vody (dále jen TUV), přitápění objektů a ohřevu bazénové vody. Správně navržený solární systém může pokrýt 60 - 75% spotřeby energie na ohřev TUV. V kombinaci využití systému pro ohřev TUV a přitápění objektu je možné pokrýt až 95% energie na ohřev TUV a až 35% energie na vytápění.

 

Hlavní přednosti solárních systémů:

• ekologicky vhodný systém bez spalin, sazí a popela
• neobyčejně hospodárný provoz
• velmi malá spotřeba cizí energie, pokud je k dispozici "solární teplo"
• komfortní nabídka teplé vody ve všech oblastech použití
• sluneční energie nezpůsobuje emise CO2
• plně automatický provoz nevyžadující údržbu

státní podpora, v současné době příspěvky do výše až 100.000,- Kč

Tyto podklady Vám poskytnou podrobné informace o jednotlivých součástech a měly by Vám pomoci při projektování a sestavování solárního systému.

 

Základní informace - Sluneční energie

Slunce je centrální hvězdou v našem planetárním systému. Bez Slunce by nebyl na zemi možný život. Slunce má průměr 1 392 000 km, teplota jeho povrchu se pohybuje mezi 5700 a 6000 K-1. Zdrojem energie je jádrová syntéza, kdy se vodík přeměňuje na hélium. Každou vteřinu se 4.106 tuny hmoty Slunce přemění na energii, která se vyzáří do okolního vesmíru. Spektrálně složené sluneční záření se pohybuje od rentgenové oblasti 10-10 m až po rádiové vlny.

Výkon, který Slunce takto vyzáří do prostoru je 3,8.1026 W. Z tohoto obrovského množství dopadá na naši zem jen nepatrná část 1,7.1017 W, což za rok představuje 1,5.1018 kWh. Sluneční energie dopadá na Zemi ve značně zředěné formě. Na hranici zemské atmosféry je to 1350 W/m2 = tzv. sluneční konstanta. Při průniku zemskou atmosférou se část této energie odrazí a pohltí, takže na povrch Země dopadne maximálně 1000 W/m2 ve formě přímého a difúzního záření. Difúzní složka vzniká rozptylem přímého světla na oblacích a nečistotách v ovzduší a odrazem od terénu.

Mimo malé energetické hustoty se sluneční záření vyznačuje též značnou časovou a oblastní nerovnoměrností. V letním půlroce dopadne na zem přibližně 75% z celoročního globálního záření, navíc jsou velké rozdíly v závislosti na geografické poloze, dokonce i v rámci samotné České republiky jsou určité rozdíly mezi jednotlivými regiony. Průměrný počet hodin solárního svitu (bez oblačnosti) se v ČR pohybuje v rozmezí 1400 až 1700 h/rok. Nejmenší počet hodin má severo-západ území. Směrem na jiho-východ počet hodin narůstá. Lokality se od sebe běžně liší v průměru o +-10%.

Související odkazy Solární systémy Nízkoenergetické domy

Množství slunečního záření v kWh/m2 Na plochu jednoho čtverečního metru dopadne za rok průměrně 1100 kWh energie. Roční výroba slunečních kolektorů v našich podmínkách dosahuje přibližně 300-550 kWh/m2 rok. Mapka ukazuje globální sluneční záření dopadající na vodorovnou plochu o velikosti 1m2 za rok a dává tak představu o množství využitelné energie. Mapka neplatí pro oblasti se silně znečištěnou atmosférou, kde je nutné počítat s poklesem globálního záření o 5-10%. Pro oblasti s nadmořskou výškou od 700 do 2000 m.n.m. je nutné počítat s 5% nárůstem globálního záření.
Množství slunečního záření v kWh/m2