| Partneři | |
| Schiessl s.r.o. Kompletní dodávky a montáže klimatizací LG, Argo, Marianni klima, Airwell, Hitachi, Daikin, Roller, Polenz klima, Mitshubishi a další. Mobilní klimatizace, nápojová technika, čističky vzduchu,... | |
 | |
| GOMI s.r.o. Prodej a montáž oken a dveří z profilů GEALAN, Schüco a REHAU v celé ČR a SR. | |
| |
| Schiedel, a.s. Dodávka, případně montáž nových komínových systémů, dodávka materiálu (včetně montáže materiálu) při sanování stávajících komínů. Zajišťujeme záruční, pozáruční servis, poradenskou činnost, výpisy... | |
| |
| EUROprojekt build and technology s. r. o. Dodávka plastových i dřevěných oken | |
| |
| RIGIPS, s.r.o. Společnost Rigips nabízí nejen dlouholetou praxí prověřený stavební materiál, ale také dokonalý stavební systém. Všechny produkty prvotřídní kvality - od sádrokartonových systémů přes jemné omítky a... | |
| |
| Články | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rovné a ploché střechy
Klasicky dle sklonu lze střechy rozdělit na rovné, ploché a šikmé. Toto je však členění spíše dle vzhledu, než dle funkce. Střechy je nutné posuzovat vždy v kontextu domu a využívání prostorů pod nimi. Následující článek se věnuje výhradně obytným domům, rodinným domkům a budovám s obdobným provozem.
Původ
V minulosti se realizovaly oba základní typy střech - ploché a šikmé. Ve středním zeměpisném pásmu, tedy i u nás, se obvykle stavěly šikmé střechy, protože déšť zde bývá dlouhý a relativně mírný. Jako ochranu proti němu je možné použít různé deskové materiály, po kterých voda stéká dolů. To byly břidlicové či šindelové střechy, nyní obvykle betonová či pálená krytina. Tyto střechy musely být šikmé, aby voda dobře stékala. Sklon střechy se řídil konkrétními klimatickými podmínkami dané oblasti, což si uvědomíme třeba při cestě do Chorvatska, kdy projíždíme horami k moři. Ve vyšších nadmořských výškách a tam, kde více prší, jsou střechy strmější, naopak u moře plošší. Mírně zateklá voda v prostoru pod střechou nevadila. Tento prostor zároveň sloužil pro vyrovnávání tlaků vodních par.
Tam, kde jsou deště málo časté, zato přívalové (rovníkové země), nebylo nutné budovat nějakou zvláštní ochranu proti dešti, protože když začalo pršet, voda stejně natekla všude. Např. u břidlicových šikmých střech by natekla mezi jednotlivými deskami, protože dolů by nestačila odtékat. Navíc v těchto klimatických podmínkách nebylo nutné řešit difuzi vodní páry.
Podkroví U šikmých střech mezi nosnou konstrukcí stropu a střechy vznikl prostor, který bylo možné využívat, obvykle jako úložiště sena či potravin. V pozdějších dobách, kdy byl nedostatek bytů, začaly být tyto prostory využívány pro bydlení. V tom okamžiku však konstrukce střešního pláště, která doposud měla pouze funkci hydroizolační, zároveň převzala funkci tepelně izolační, což začalo přinášet mnohé problémy. Dokud bylo teplo levné a lidé nevyžadovali konstantní tepelnou pohodu, problémy nebyly příliš velké. Ty však vzrůstaly spolu se zesilováním tepelných izolací a se zvyšováním teplot v podkrovních místnostech.
Z tohoto pohledu je možné konstatovat, že podkrovní místnosti jsou svým způsobem nouzové řešení prostoru a přináší vedle výhody - využití jinak dnes nevyužitelného prostoru - i negativa, kterým je nutnost velmi důsledně řešit konstrukci střešního pláště. To je komplikované i tím, že plášť je tvořen nosnou konstrukcí, obvykle se používá principiálně stále tatáž krovová konstrukce, která se používala dříve (ležatá stolice, stojatá stolice, hambalkový krov apod.) pouze s tím rozdílem, že máme navíc tepelně izolační požadavky na souvrství. V podstatě jde o dřevostavbu, kde je upřednostňována nosná funkce konstrukce a k ní jsou dodatečně navrhovány izolační funkce.
Velkým problémem u podkrovních místností je osvětlení a větrání. Pokud je řešeno klasickými okny ve vikýřích, tak je problém menší, avšak použití šikmých oken je velmi problematické. Je nutné prvořadě řešit hydroizolační funkci (voda ze střechy nad oknem musí okno obtékat) a až na dalším místě jsou tepelné izolace. Proto zde často vznikají téměř neřešitelné tepelné mosty, které se mohou projevovat nejen nadměrným únikem tepla ale i plísněmi.
Problémem šikmých střech je i to, že je zde použito obvykle dřevo, které prochází jednotlivými vrstvami a mohou zde při málo odborné a důsledné realizaci vzniknout k místa, kde bude docházet ke kondenzaci vodní páry na dřevěné konstrukci s nebezpečím následného růstu hub.
Ploché střechy Ploché střechy mají v našich krajích původ ve funkcionalistické architektuře, jejich masivní rozvoj však začal se stavbami panelových domů. Jejich konstrukce byla velmi jednoduchá. V podstatě se jednalo o další strop, na který byla položena asfaltová hydroizolace. Tepelná izolace v poměrně malé tloušťce se začala používat později. Tato konstrukce střechy neřešila rozdíl mezi částečným tlakem vodní páry v interiéru a v exteriéru. Tím byl přímo vyvolán problém kondenzace vodní páry ve střešním plášti, neboť vodní pára pronikající z interiéru do exteriéru narazila na studenou oblast pod hydroizolací, kde začalo docházet k masivní kondenzaci vodních par. Hydroizolace byla navíc málo pružná a docházelo k jejímu stárnutí. Následkem bylo porušení hydroizolace a následné zatékání. Ne nadarmo se říkalo, že existují dva druhy plochých střech - ty, co tečou a ty, které budou téci. Dnes při správném návrhu ploché střechy z hlediska difuze vodní páry a při použití dnešních materiálů toto již neplatí a je možné tvrdit, že dobře provedená plochá střecha má životnost několik desetiletí, stejně jako dobře provedená šikmá střecha, a možná více, než šikmá střecha nad obytným podkrovím.
Výhody a nevýhody Jednoznačně lze říci, že šikmé střechy architektonicky zapadají do koloritu naší republiky. Sklon střech je dán historicky kolem 45° a tak střechy s mírným spádem působí nehezky. Naopak však k nám zapadají i ploché střechy, což je dáno naší významnou funkcionalistickou architekturou. Toto si, bohužel, velmi často neuvědomují tvůrci územních plánů předepisující šikmé střechy se sklonem 30 až 45°.
K výhodám šikmých střech patří větší obestavěný prostor při opticky nižší stavbě. K jejím nevýhodám patří velmi obtížné řešení tepelné izolace v dostatečné tloušťce odpovídající poloze izolace (vlivem tepelné radiace je nutné konstrukce obrácené k nebi tepelně izolovat více, než konstrukce obrácené k předmětům na zemi). Tyto tloušťky tepelné izolace by měly být minimálně 240 mm, pokud v nich není umístěna nosná konstrukce, pokud v ní však je dřevěný krov, měla by bát tato tloušťka minimálně 300 mm, více je pochopitelně lépe. Na základě zkušeností získaných při měření infrakamerou lze konstatovat, že šikmé střechy nad obytným podkrovím jsou velmi často provedeny chybně, protože ukládání tepelné izolace mezi nosnou konstrukci je namáhavé a vyžaduje důsledné vyplnění všech prostor.
Související odkazy
| Pro více informací k vašemu záměru nebo vypracování cenové nabídky, vyplňte poptávkový formulář. Budeme vás informovat o možnostech řešení, výhodách případné spolupráce a o dalším postupu. Pokud váš požadavek spěchá, kontaktujte nás zároveň telefonicky na čísle 844 844 854. |
