Při návštěvě Norska si nelze nevšimnout typických, krásně barevných dřevěný domů, které se v zemi tisíce fjordů staví kromě měst téměř všude.

Dřevěné domy mají téměř výhradně sedlové střechy a jejich uspořádání umožňuje na relativně malé zastavěné ploše dosáhnout vysoké úrovně bydlení s velmi kvalitně provedenými interiéry.

Pro tyto domy je charakteristická střídmost a účelnost.

Vnější obklady :

Využívají se téměř výhradně dřevěné horizontálně nebo vertikálně umístěná prkna s pérem a drážkou, která jsou odvětraná a majitelé domů nebo jejich stavitelé se nebojí použít různé výrazné barvy, které pak tvoří dohromady s okolními domy krásné scenerie a dokonalou harmonii.

Norové jsou velmi důslední, co se týče kvality provádění staveb a to již od základů.

Základy :

Jsou velmi důsledně izolovány proti vlhkosti. Hlína kolem základů a základové zdi je vybagrována, zde se umisťuje nopková folie. V nejnižší části je umístěna drenáž a svody ze střech a prostor ve spodní části je pak vyplněn štěrkem. Ten může být eventuelně překryt propustnou tkaninou a zbývající prostor do úrovně okolní zeminy je vyplněn pískem. Voda ze střech a drenáže je pak odváděna do kanalizace nebo vyústí do terénu.

Podobně i samotná základová deska uvnitř domu je velmi důsledně a kvalitně provedena :

• ve spodní části umístěna vrstva štěrku,
• dále izolační folie
• poté 15 až 20 cm minerální vaty
• nahoře je vytvořena podlaha z betonu 5 až 8 cm vyztužená armovací sítí

Izolace :

V případě dřevostavby se zděným suterénem, i pokud jsou zděné stěny, se snaží stavitel dosáhnout stejných parametrů tepelné izolace, jako je tomu u zbývající části dřevostavby. Tvárnice mají polyuretanovou výplň, proto ve srovnání s normální tvárnicí, která má při rozměru 25cm hodnotu U=0,80W/m2 K, pak tvárnice s polyuretanovou vložkou dosahuje hodnotu U=0,22.

Často je používáno do izolace základů lehké keramické kamenivo Liapor, které se dává podle konstrukce základů v tloušťce 25 až 60cm. Pokud je dům nepodsklepený a je na betonové desce, je po obvodu betonová zídka o tloušťce 20 cm nebo z tvárnic, uložená na betonářskou ocelí vyztuženém betonovém pásu, jehož horní hrana musí být 10 až 20 cm pod zamrznou hloubkou. V samotné dřevostavbě je používána do stěn, stropů, podlah nebo střech minerální vata o celkové tloušťce min. 18cm.

To je pak srovnatelné s :

• 72cm porothermových tvárnic
• 213cm betonových tvárnic
• 249cm plné cihly

Na vnitřní stěny a ve většině případů i na stropy dřevostavby Norové používají kromě sádrokartonu desky obdobné dřevotřískovým deskám, takzvané Fix-o-pan, s pérem a drážkou pokryté folií, která je omyvatelná a natíratelná. Využití těchto desek je výhodné nejen pro jejich rychlou a snadnou instalaci, ale i z uživatelského hlediska. Desky Fix–o-pan se používají také při rekonstrukcích zděných domů.

Hlavní rozdíly mezi „českými“ a „norskými“ dřevěnými domy

České dřevěné domy :

• neexistuje garance normovaného konstrukčního dřevěného materiálu
• dřevo musí být impregnované (což není pravda a dokonce v některých zemích je impregnace považována za neekologický cizorodý prvek)

Norské dřevěné domy :

• každý konstrukční dřevěný prvek je přesně klasifikován a zaručuje požadované mechanické vlastnosti
• dřevo je vysušené, hoblované nebo egalizované se sraženými hranami
• impregnují se pouze konstrukční prvky, jako základové pásnice v případě, že tento prvek je umístěn v menší než předepsané minimální vzdálenosti od úrovně okolního terénu

Rozvody jsou vedeny uvnitř stěn.

Vnější opláštění dřevostavby :

Na sloupkovou konstrukci je provedeno nejprve opláštění z desek "blackboard", což jsou desky podobné OSB napuštěné bitumenem, tyto desky se vyznačují značnou difúzní otevřeností, která je zhruba 10x větší, než u většiny typů materiálů používaných k opláštění dřevostaveb.

Jako alternativa k těmto deskám je použití speciálního sádrokartonu nebo OSB desek. Na toto opláštění je umístěn horizontální nebo vertikální rošt, na který jsou uchycena vnější obkladová prkna, která jsou zobou stran natřena. Rošt tím zajišťuje odvětrání prostoru mezi dřevěným obkladem a samotnou stěnou domu. Tento odvětraný prostor plynule navazuje na odvětraný prostor střechy a tím je zajištěno odvětrání celého pláště budovy. Dřevěná obkladová prkna jsou opatřena pérem a drážkou a tímto je vytvořena souvislá obkladová stěna.

V České republice stále přetrvávají předsudky, že dřevostavba je něco méněcenného nebo provizorního. To vede lidi k požadavku takového provedení dřevostaveb, které má zakrýt, že se jedná o dřevostavbu a vyvolat zdání zděného domu. Proto si zákazníci přejí vnější opláštění s omítkou, což ve svém důsledku vede ke snížení hodnoty dřevostavby. V tomto obložení pod omítkou se používá polystyrén. I když je považován za propustný materiál z hlediska postupu páry, je faktor difúzního odporu „mí“ u polystyrénu 50, extrudovaného 100, zatímco u minerální vaty 1,2 až 1,5.

Přece právě využití dřevěných obkladů znamená především na venkově návrat materiálu, který sem patří (tj. dřeva) více než 1000 let, které, jak již bylo výše uvedeno, zajišťuje vzdušnost a dobré odvětrání vnějšího pláště celé stavby. Ekologicky a esteticky smýšlející lidé by naopak měli být hrdí, že mají dřevostavbu a nijak to nezakrývat umělou omítkou.

Proto kdo by pochyboval o plnohodnotnosti dřevostavby, měl by se podívat do jakéhokoliv interiéru udržovaného norského domu, a přesvědčil se, že se jedná o nádherné ekologické bydlení, splňující nejnáročnější požadavky.


Výstavba s podporou bydlení

Pokud jste se registrovali, při stavbě domu s podporou bydlení můžete čerpat příspěvek na vybavení domácnosti!

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ